Básničky

I s obrázkem

18. listopadu 2006 v 20:45
image

Jsem vrah andělů

11. října 2006 v 18:19
Proměnil jsi mé srdce v kámen
tvá krev se v mé stala ledem
Když sluneční paprsky umíraly
byla jsem tvoje a ty jsi byl ve mně

Jedem který zabije anděla
ničil jsi mou mysl
pila jsem jejich slzy
a v rukou nesla kousky andělských křídel

Nebe plakalo pro jejich bolest
jeho slzy proklely krutost
Voda se změnila v krev
a já trpěla každým svým krokem
který zanechal jen popel
když mi země hořela pod nohama
Tahle básnička se mi hrozně moc líbila tak snad mi Dryu odpustí že sem si ji sem zkopčila.Přečtěte si ji je fakt nádherná (a smutná)

Mrtvá dívka u oltáře

31. srpna 2006 v 16:35
Tvůj život ztrácí pointu o štěstí,

Vždycky byl a je plný neřestí.

Nic tě netěší,neznáš radost,

Jsi jen jedna velká starost.

Starost,proč a co děláš špatně,

na krásné chvíle vzpomínáš matně.

Kapky deště ti stékají po tváři,

A ty jdeš hrdě k oltáři.

Chceš pokleknout a modlit se,

Jenže máš pevně spoutané ruce.

Co se děje netušíš nevíš,

Nečekaně na márách ležíš.

Nikdo tě neviděl,nikdo se nemodlí,

Nikdo neví,že ležíš na smrtelné posteli.

Venku svítí slunce,moc dobře to víš,

Ale ty ho nevidíš.

Vždyť pořád jenom prší,

A v kostele u oltáře,jedna dívka v rakvi leží.

Umírá,protože je blázen,

Umírá,protože ztratila kázeň.

Nezaslouží si žít,

Nezaslouží si šťastná být.

Poprava

31. srpna 2006 v 16:22
Nikdy najevo nedala,

Že bez rozdílu měla všechny ráda.

Nedokázala to…

Odpusťte jí prosím hříchy bezedné,

Modlete se za ni,v noci i ve dne.

Nechtěla tak náhle zemřít…

Není trest jí hodný,

Na obhajobu právník dobrý.

Musí zemřít…

Dobrovolně vydala se,na povinnou cestu hříšníků,

Rozhodl tak nejvyšší soud nebeských příslušníků.

Nemá na výběr…

Smyčku lana,uvázali jí kolem krku jako mašli z pentličky,

Skočit ale musí sama,dolů ze stoličky.

Skočila…

Ale věřte,že měla všechny ráda…bez rozdílu

Zima...

4. srpna 2006 v 14:49

Ledová královna

Ledová královna
V svém domě z ledu
Hledá a volá
Probuď v ní něhu.

Srdce jak z kamene
Ledová slza
Skane jí po tváři
Chladem přimrzla.

Duše se zavřela
v ten obal z ledu
nemyslí,nehřeje
srdce ze sněhu.

Nepozná cit
Bude žít sama
Nenašla nit
Života.
Panna.

Nemiluje,necítí
Nepřivoní si ke kvítí
Radostí její
Sníh a led jest
Tolik ji zničila
Milostná lest.

Srdce jí zlomili.
Odkopli.
Zabili.

Klekla si na zem
V ruce sníh vzala
A srdce ze sněhu
si uplácala.

Mráz ji teď nechá žít
Láska ji zabila
Tak život mrazu
Do rukou vložila.

Bloudit teď bude
Tou bílou pustinou
Iluze,ideje
V páru se rozplynou.


Zavřena ve svém
paláci z ledu
nepozná cit
nepozná něhu..

Sama si do srdce
Tento led vložila
Byla to láska
Láska ji zabila.

Vděčná je mrazu
Život jí dal
A chtěl přece jen
Pramalou daň.

Srdce tvé ledové
Navěky zůstane
Citem ni bolestí
Nikdy nepovstane.

Nebude citu
Jen sníh a mráz
A tak to bude
V ten zimní čas.

Přes jaro,léto
Kapičkou budeš
Na svět jak slza
Shlížeti můžeš.

Jako ta slza
Kterou's uronila
Když zlá ta láska
Srdce ti zlomila.

Příkladem budeš
Pro dívky nesmělé
Ty co se tváří
V svět nevesele.

Vezmou si příklad
Lásky se vzdají
A srdce ze sněhu
Sami si dají.

Místo kam patří
Láska i zášť
Zakryje led i sníh
Mrazivý plášť

Sami pak budou
Blouditi lesem
Sami ve člunu
Bez dna i vesel

Záchrana nepřijde
Pozdě již bude
V ledu se utopí
Citu nezbude.

Těm dívkám nesmělým
Říkati budou
Královny ledové
Titul ti vezmou.

Ayla

Svobodu prosím

15. července 2006 v 21:06
Proč se to muselo stát zrovna mně,proč sem se musela narodit?
Prosím,osvobod' mě,
já na to sílu nemám.
Tělo mám jak z kamene,
uvnitř pomalu umírám
Prosím,vem tu žiletku ostrou,
udělej párkrát říz,říz
Tebe přeci miluji nejvíc,
jediné co mám.
Ale stejnak umírám.
Však sílu sem najednou dostala,
beru nůž krvavý.
Promin,miluju tě až moc.
Sbohem.
Ted' v srdci máš díru,
duše z tebe odchází
Krása.
Dvě blískající se tečky na nebi,
právě zachází.
 
 

Reklama